Založení a údržba kvalitního trávníku není nijak snadnou záležitostí. Kvalitu trávníku ovlivňuje nejen dobře propustná půda bohatá na živiny, vhodná směs travních odrůd, teplota nebo dostatek světla. Velkou roli hraje také způsob a frekvence sekání trávníku a dále pak činnosti, při nichž se provádí vertikální prořezávání kořenového systému a likvidace travního odpadu (travní plsti), provzdušňování a zlepšování propustností půdy. Stejně důležitou roli hraje i dostatečné množství závlahy a její frekvence.
 
Rovnoměrnost závlahy

Nejčastěji zavlažovanými plochami automatickou závlahou jsou trávníky. Zavlažování postřikem pro trávník, ale i pro většinu druhů rostlin, je nejvýhodnějším řešením, neboť nejlépe nahrazuje přirozený déšť. Na menších plochách se používají rozprašovací postřikovače s poloměrem dostřiku 0,6 - 5,6 m, na větší plochy se používají rotační postřikovače s poloměrem dostřiku 4,6 - 29,3 m. Pro keřovou výsadbu, záhony nebo živé ploty je často využívno technicky jednoduššího i finančně méně náročného způsobu závlažování některou z variant mikrozávlahy.

Rovnoměrnost závlahy je nejdůležitější faktor pro krásný trávník. Lze ji dosáhnout pouze dokonalým překrýváním dostřiků jednotlivých postřikovačů. Při použití menšího počtu postřikovačů se sice sníží investiční náklady, ale výsledkem budou zažloutlá místa v kontrastu s přemokřenými místy.
Stanovení závlahové dávky a závlahové intervalu

V klimatických podmínkách České republiky představuje roční úhrn srážek přibližně 40% potřebného množství vláhy pro optimální růst kvalitního trávníku.  Jelikož u přirozených srážek nelze s rovnoměrností a pravidelností příliš počítat, neboť deštivé dny jsou často koncentrovány do několika na srážky bohatších období, kdy je dešťové vody až nadbytek a není tak plně využita a z části odtéká a to až 45%.  Po většinu roku zase naopak potřebné srážky chybí. V tomto období se tak ke slovu dostává doplňková závlaha, zajišťovaná automatickým závlahovým systémem.

Závlahová dávka také závisí na ročním období. Od listopadu do března v našich podmínkách mírného pásma nezavlažujeme, neboť trávník i rostliny se se po většinu tohoto obdobíí nachází ve vegetačním klidu. Od dubna do října převažuje vláhový příjem rostlin nad výdejem, proto je třeba zavlažovat. Nejmenší dávky vláhy jsou dodávny v dubnu a říjnu, větší v květnu a září, největší potřeba dodávat vláhu připadá na červen, červenec a srpen.

Závlahové dávka pro trávník se v praxi i v odborné literatuře zjednodušuje, často se uvádí průměrná hodnota 20 - 25 mm/m2/týden, respektive 3 mm/m2/den. Z této hodnoty se vypočítává roční bilance spotřeby vody. Při průměrných 120 suchých dnech během závlahové sezóny činí roční spotřeba vody na závlahu 1 m2 trávníku 360 litrů vody.

Nejčastěji zavlažovanou vegetací závlahovým systémem je trávník. Níže je uvedena tabulka denní spotřeby vody a interval závlah v závislosti na nejvyšší denní teplotě:

 Závlahový režim 

Doporučená frekvence zavlažování trávníků se bude měnit spolu s jejich stářím.U nově zakládaných trávníků je důležité v prvních několika týdnech po výsevu volit relativně časté zavlažování s malou dávkou vody, třeba i několikrát denně v intervalech 4-6 hodin. Důvodem je fakt, že nově založený trávník nemá ještě dostatečně vyvinutý kořenový systém a není tedy schopen zadržovat příliš velké množství vody. V krajním případě může dojít až k vyplavování zeminy např. ve svazích apod. V prvních týdnech tedy stačí udržovat vlhkost jen v několika centimetrech zeminy na povrchu. Pravidlo méně intenzivní ale časté závlahy tedy platí u svažitých pozemků i u déle založených trávníků.
 
Jiná je ovšem situace po několika týdnech od výsevu. Pokud je již po první seči a kořenový systém trávníku již zesílil (nejdříve po 5 ti týdnech), je vhodné snížit frekvenci závlahy nejprve na jeden cyklus denně a později ( po 2 – 3 měsících ) již bude postačovat závlaha jen 2-3 x týdně. Vydatnost zavlažování má být u déle založeného trávníku taková, aby půda pod trávníkem byla dostatečně vlhká alespoň do hloubky 8 -12 cm, tedy až do míst kam zasahují kořeny trav.

Obecně platí, že není vhodné závlahovou dávku dělit na menší denní dávky, protože cílem je zajistit trávníku dostatečnou vlhkost v zóně kořenového systému. Malé dávky (3 - 4 mm) nejsou vzrostlým trávníkem zcela využity. Voda zůstane z velké části na listech, ze kterých se pak bez užitku odpaří a navíc podporuje vznik plísní a klíčivost semen plevelů. Lépe je zálevat méně často a vydatněji (10 – 15 mm 2x týdně). Voda pronikne do kořenového systému trávníku a podporuje jeho růst do hloubky, a nikoli jen těsně po úrovní terénu.

Významnou roli při určování závlahové dávky hraje také typ půdy a podloží a neméně sklon terénu. Pokud během závlahy dochází k odtoku vody po povrchu, závlažování již není účinné a dochází ke zbytečnému plýtvání vodou. V zóně s větím sklonem terénu lze celkovou denní dávku rozložit na několik s menší intenzitou, aby se voda stačila vsáknou do půdy.